Dejte si příjemnou dojezdnou sezony a zpestřete si ji třeba i pohodovým závůdkem. Okolí Zadaru nabízí velice příjemný poznávací okruh, který se se zastávkami na koupání i občerstvení může protáhnout skoro na celý den. A skoro si ani nevšimnete, že jste najeli k padesáti kilometrům.

Kolo si stačí půjčit na místě, větší hotely mají vybavená depa včetně elektrokol, v městské půjčovně dáte nejvíc 20 eur za den. Kdo už sedlal bulharského Draga, který tu vládne? Anebo si vezměte vlastní silničku a ještě natočte pár kilometrů, k téměř dvoutisícovým horám to máte do vnitrozemí kousek, asi hodinku jízdy.

Mezi cypřiši a fíkovníky za kovačem a zubatacem

Ze západního okraje Zadaru, čtvrti Bórik, vyrážíme ráno, vzduch je svěžejší, pláže volnější. Menší hotelovou zónu střídá luxusní kemp/glamp (s bungalovy i stabilními fajnově vybavenými stany) Falkensteiner. Objíždíme zátoku a objevuje se výhled na špičku kosy. Šlapeme podél vody vilovou čtvrtí, kde se i teď stále pilně dostavuje a opravuje, před domy vidno i dost českých aut. To znamená jediné, koruna (tu) má pořád velkou sílu.

Po chvíli chodník končí, podél moře se dá projít jen pěšky, na kole třeba vyšlápnout do kopečka. A pak si projet pět kilometrů lesíkem, mezi cypřiši a fíkovníky, pak kamenitou polní cestou. Zvládne je každý i na městském stroji, žádný strach. Pak vás přivítá poklidné Petrčane, malebnou zátočinou s kotvícími jachtami a ospalými kavárničkami na břehu.

Hlavní silnice a závora pak na konci poloostrova odděluje resort Punta Skala. Záleží na vašem rozpočtu, ale stojí aspoň za prohlídku. Od pláží na břehu se zdvihá svah s hájkem, kde najdete vybranou rybí restauraci Bracera i s michelinským kuchařem Paulem Ivićem. „Kovač, zubatac a orada,“ jmenuje nejžádanější lahůdky ze svého jídelníčku. A když budete mít trochu štěstí, po zklidnění hlavní sezony, můžete ze židle sledovat na otevřeném moři laškující delfíny…

Na vrcholku stojí dva hotelové komplexy, rodinná Diadora a naopak „adult only“ Iadera, vedle ještě lehce odsazený apartmánový dům.

Společně všem slouží velkorysé sportovní centrum Fortis club, nabízející perfektní podmínky pro 25 odvětví včetně herny profesionálního e-sportu. Po celý rok sem jezdí za přípravou sportovci všeho druhu i úrovně, zastavil se i Novak Djoković. Můžete si tu objednat tenisové lekce od Karla Nováčka či Paula Haarhuise, anebo se přihlásit na (střední) triatlon, který v areálu obvykle zjara pořádá slavný havajský šampion Luc van Lierde. Pro triatlonový kemp vskutku ideální místo!

Tajemství květů soli a víno krále Krešmira

Vracíme se k silnici, ještě deset kilometrů a jsme v Ninu, romantickém starobylém městečku za mostem na ostrůvku s vyhlášenou pláží, nejmenší katedrálou na světě a salinou, místem, kde se z moře získává sůl. Už od časů starých Římanů, kterým sloužila zčásti jako platidlo.

Zajímavá návštěva a poznání, jak funguje 55hektarová kaskáda lagun se specifickou florou a faunou. „Sklizeň“ trvá tři měsíce. Beru si na cestu hořkou čokoládu s květy soli, nejcennějším produktem, a domů aspoň pytlík čerstvě odpařené voňavé soli. Tady dávám přednost zmrzlině, už si ji dnes zasloužíme.

Kdo se cítí, může se vydat ještě dalších deset kilometrů po pobřeží do Viru, tam naše část pevniny končí. Cesta zpět nás zavede na vrchol kopce (48 metrů!) nad Punta Skalou, kde sídlí královský vinohrad. Už od 11. století od časů krále Krešmira, obnovený v roce 2009 vyprodukuje 200 000 litrů vína za rok. „Máme tu přes 250 slunných dní za rok a velebíme trojnásobnou sílu slunce – z paprsků, zahříváním skalnatého podloží i odrazu z mořské hladiny,“ ukazuje jeden z majitelů.

Nutno ovšem přiznat, že posezení a výhled na moře zaslouží větší ocenění než samotné víno – Chardonnay, Muškat, Crljenak, Pošip barrique nebo Pošip prestige. Ale v součtu s talířem dobrot to rozhodně není zbytečná zastávka, naopak! Navíc zde používají speciální recyklovatelné zátky ze skla a keramiky, které lépe brání bakteriím než tradiční korek. Jmenují se Vinolok a vyrábějí se v Česku.

Krátký sjezd podél vinohradu nás svede znovu do Petrčane. Vracíme se… Teď jen záleží, kde spadneme do moře. Na rušnější pláži, pod stromy, nebo u opuštěného mola s houpající se lodicí? Je to na vás, jadranské pobřeží tady patří jen vám, odpoledne se propadá do nevídaného bezčasí. Povoluje se i krátké podřímnutí, do hotelu v Bóriku nám zbývá necelá hodinka cesty.

Jáson a Argonauti na balkánské diskotéce v Opeře

Vpodvečer se můžeme vydat opačným směrem k poloostrovu City, do starého města Zadaru. Ze čtvrti Bórik podél vody je to dvacet minut klidné vyhlídkové jízdy. Pak nás přivítají u půvabného minipřístavu Foša městské hradby z roku 1543, před pěti lety zařazené na seznam kulturního dědictví UNESCO. Stačí se jen protáhnout úzkými uličkami poloostrova po bílé dlažbě, mrknout na majestátní katedrálu svaté Anastasie nebo byzantský chrám svatého Donata, a pak ve stínu usednout na ledovou kávu.

Město si zaslouží ještě delší vycházku, najdete tu stopu třítisícileté historie. Víte, že místní renesanční básník Peter Zoranić přisuzuje zakladatelské zásluhy o město mýtickému mořeplavci Jásonovi a jeho Argonautům?

Doporučuji aspoň Knížecí palác, nedávno rekonstruovaný z evropských fondů na živé muzeum obrazů (Šest salonskih priča), promítajících historii města. Vskutku podařeně, jasně, vůbec ne dlouze a nudně. Před prázdninami jsme tu navíc stihli bezvadnou výstavu makabrózních postav Ratka Petriće, souputníka Jana Švankmajera. Z jeho díla Čechoslovačka 1968 zamrazí i teď.

Pak už se zbývá jen vydat na večeři zpátky do hotelu (i v Bóriku je nejlepší rodinný Falkensteiner Funimation). A zbydou-li vám síly, zpátky do města až po setmění. Noční osvětlení mu dodá zase jiný rozměr… Pokud si rozšíříte (pod)vědomí noční balkánskou diskotékou v Opera clubu, dalmatské vzpomínky zůstanou mnohem intenzívnější.

P.S. Pokud hledáte ještě konkrétní cyklistickou inspiraci pro Zadar, pak vězte, že tu právě hotel Falkensteiner Borik Funimation pořádá na podzim čtyřdenní tréninkový kemp, vrcholící 22. října silničním závodem Granfondo 112 km s převýšením 1034 metrů.

Tomáš Nohejl aktuálně ze Zadaru pro HARFASPORT